Jak byl v naší vsi masopust

Snad mi to spoluobčané odpustí, že se stali inspirací pro tento článek.

     Většinu svého života trávím ve městě. Původně však pocházím z minivesničky. Ale nejsme žádní vidláci. Máme elektřinu a o internetu jsme slyšeli. A příští rok nám poteče i voda.

     Za rodiči jezdím jednou za čtrnáct dní, abych ukázala, že žiju, neberu drogy a nejsem těhotná s náhodným individuem. Tentokrát jsem ale musela přijet domů o týden dřív, protože se konal masopust. Ani přes trucování se mi nepodařilo přesvědčit mého tatínka, abych nemusela jít za masku. Tatínek se totiž stal před pěti lety místním starostou a pokládá za velmi důležité abychom se všude ukazovali. Zejména mne s velkou oblibou všude vystavuje jako chromou kobylu na trhu.

     Neměla jsem nejmenší chuť se tohoto svátku zúčastňovat. Proto mi otcův dogmatický rozkaz činil velké potíže, protože jsem se nemohla na maškarádu náležitě připravit. Nakonec jsem zvolila stejný kostým jako na vysokoškolský Haloween, což se mi vymstilo. Šla jsem totiž za Karla Lagerfelda.

     Že to půlka obyvatel nepochopí, to jsem čekala. Bohužel druhá půlka si mě spletla s paní Růženou Hrabánkovou od kapličky. Paní Růžena opravdu má bílé vlasy a po operaci šedého zákalu musí nosit černé brýle... A taky chová slepice. Z půlky vesnice jsem tak táhla deset objednávek, prázdná plata od vajec a jednoho kohouta, kterého asi paní Hrabánková někomu půjčila. Do kabelky od Chanela, na kterou jsem šetřila asi čtyři roky mi někdo narval šest čerstvě vylíhnutých kuřat.

     Pečlivě jsem si střežila konzumaci alkoholu, která je na vesnici více než zrádná. Než se nadějete, máte v sobě celé duhové spektrum. Bohužel se účastnila i naše místní alkoholička, viděli jsme tak duhové spektrum i při cestě nazpátek. Když se škrábala z příkopu, kam vrhla, tvrdila nám, že její žaludek špatně snáší koblížky a jednohubky. Miluška (tak se alkoholičce u nás říká) byla celkově maskotem větším, než sám medvěd. V dlouhé černé paruce a make-upu vypadala překvapivě mnohem lépe, než oholená ze záchytky na ježka a v šedivé mikině. Její převlek za cikánku můj bratr vtipně překřtil na španělskou tanečnici, což se jí velmi zalíbilo. V každém domě měli pro ni připravený extrovní kelímek, který bylo možno ihned po použití spálit a popel zakopat na zahradě.

     Když jsem přišla domů čekalo mě nemilé překvapení. Nejen, že jsem musela sama dotáhnout i pytel se zrním, který mi věnovalo JZD pro „mé“ slepice, tatínek mi oznámil, že se budu muset ukázat i na ostatkové zábavě. Důvod byl ten, že měl přijet i předseda, který rozděloval dotace na vodovod a tatínek myslel, že ho asi jako divoženka utancuju ke kladnému vyřízení grantu.

     V sále kulturního domu, který byl postavený svépomocí a je to na něm všude znát už zářila křivolaká okna. K tanci a poslechu hrála skupina Rockerovy kosti se zjevně homosexuálním frontmanem. Bohužel, jeho orientace dodávala mu pocit, že je nejméně Freddie Mercury. Když se v polovině večera vrhnul mezi diváky zanechal otisk nejen v naší paměti, ale také v třetí ceně do tomboly a to v dortu.

     Já ani bratr jsme se nezastavili. První tři tance jsem musela obětovat tekoucí vodě a v dalších jsem se stala prodlouženou rukou obecního úřadu. Všichni, kteří dluží za popelnice, či za poplatek za psy si mysleli, že valčíkem se mnou bude vše smazáno. Vlastně ale dosáhli svého. Uprosila jsem tatínka, že raději obětuji dovolenou v Itálii, jen ať už nemusím vkročit do toho pekla kulturního domu. Když jsem si konečně sedla, hlavně abych ohledala všechy fraktury na nohou a brácha se pokusil navrátit mi zpět vyhozenou ploténku, přišel k nám frontman kapely. Bylo jasné, že jde pro bráchu, který se snažil maskovat vklíněním se mezi dva stoly. Nepomohla mu ani na hlavu umístěná prvosenka v pernici. Aby se tedy tanci vyhnul, vzal za vděk Miluškou, která ho celý večer lákala na paso doble.

     Půlnoční tombola byla už jen třešinkou na dortu. Vyhráli jsme toho hodně. Všechno, co jsme do tomboly sami věnovali. I to, co jsme tam věnovali minulý rok. Koloběh darů do slosovací soutěže je věc velmi tajemná.

     Nakonec jsme ale všichni byli spokojení. Z peněz, co mi zbyly z dovolené v Itálii jsem podmázla předsedu, takže vodovod bude! Na frontmana zbyl dort, ke kterému se nikdo nehlásil a brácha přemluvil při tanci Milušku k návštěvě protialkoholní léčebny. A paní Hrabánková mě učinila jednatelkou její slepičí farmy.