My, co vizuelně nejsme omamné krasavice, nemáme to
v životě úplně jednoduché. Abychom okouzlily musíme být mnohem vtipnější,
pohotovější, sečtělejší a trpělivější. Investujeme spoustu času a peněz do
výběru zubaře a kadeřnice. Zuby a vlasy jsou totiž jediné, co se dá bez
neinvazivní medicíny celkem obstojně zkrášlit. A hlavně taky musíme brát co je
a nečekat na Ralpha Fiennese. Taky se musíme chopit každé příležitosti
k seznámení. Tohle je disciplína, která mi s mou stydlivou a introvertní
povahou vyloženě jde.
Vzhledem k tomu, že už čtyři roky studuju na vysoké
škole, rozhodla jsem se případnému lovu předcházet samostudiem v knihově.
Přečetla jsem všechny Plzákovy spisy,
abych si ověřila, že jsem do teď všechno dělala správně. Není nad to být
sama a zjistit, že jste vlastně úplně bezchybná partnerka. A potom jsem
narazila na anglicky psanou knihu How to
make anyone fall in love with you. Všechny tyhle americké kraviny bych
zakázala. Ať už hubnete, chcete vydělat první milion anebo se zamilovat vždycky
jsou stejné. Na zadní obálce vybělený chrup a platinová blond. Úspěšná rodina,
děti, které se jmenují všechny na stejné písmeno. Ráno takové spisovatelky
upečou chléb, v poledne uzavřou velký byznys a v noci předvedou
manželovi striptýz svého zpevněného těla. Ale, nechala jsem se anotací knihy
zlákat a přečetla si, že všechno záleží na očním kontaktu a práci s tělesnými gesty.
Na teorii z knihy přišel čas při návštěvě optometristy.
Zamilovala jsem se do něj někdy u otázky
o šedém zákalu v rodině. Mou tajnou zbraň - předvést své intelektuální kvality - jsem bohužel nemohla použít. Jediné, co na
takovém vyšetření děláte, je že sedíte a čtete písmenka. Nevím, jestli někdo
při hledání partnerky má přání: Chci aby uměla číst, i pátý řádek bez brýlí…
Takže jsem si vzpomněla na onu debilní americkou knihu. Bohužel, oční kontakt
se během vyšetření udržovat taky nedal. Čučíte na obrazovku a on zapisuje někde mimo, co všechno nevidíte. Spokojit jsem se tedy musela s pozitivním
přístupem těla a dala jsem ruce dlaněmi vzhůru. Optometristu to zjevně vůbec
nezaujalo. Byl plně fascinovaný tím, že mám astigmatismus jako kráva a že mi ho
do teď nikdo nenaměřil. Na oční kontakt mohlo dojít až při zkoušce brýlí při
pohledu ven.
Nevím, jestli víte, jak člověk při takovém vyšetření vypadá. Na očích máte vyšetřovací brýle, do kterých se zasazují čočky. Pro
ty, co znají Star Wars vypadáte jako polovykuchaný C-3PO. Sexappealu máte taky
asi jako on. Ale byla jsem rozhodnutá nepřijít o otce svých budoucích dětí.
Když jsem sestupovala ze schodů ordinace, abych pohlédla ven, hypnotizovala
jsem ho očima. Soustředila jsem se na příjemné věci, abych měla sexy rozšířené
zorničky. Zorničky nezorničky, nedívala jsem se pod nohy. Při telepatickém
plánování naší budoucnosti jsem prošlápla schod. Ztratila jsem balanc a šipkou
jsem se proletěla do oddělení broušení brýlových čoček. Optometrista mě opatrně
sebral ze země, dotáhl zpět do ordinace a šmidlal mi minutu tužkou před očima.
Když jsem se ho zeptala proč to dělá, odpověděl, že to může odhalit nádor na
mozku. „Hýbete naprosto nekoordinovaně dlaněmi a ztrácíte nesmyslně rovnováhu!“
Bylo mi trapně, tak trapně, že jsem pokorně zaplatila rozmlácené vyšetřovací
brýle i vyšetření a rychle jsem utíkala domů plakat. Prošla jsem si fázemi o
tom, že mě nikdo nemá rád, že už si nikdy nikoho nenajdu a že muži jsou všichni
stejní.
Uklidnila jsem se tím, že si alespoň koupím drahé brýle. Brýle přes
které konečně uvidím pořádně. A pak mi to došlo. Všechno bylo ještě mnohem
horší. Jak jsem tak spěchala, zapomněla jsem si vzít zprávu z vyšetření
s počtem dioptrií a tak. Moje sebevědomí bylo už stejně v troskách,
tak jsem utřela sople a šla si vyzvednout onu kartu. Zdáli jsem uviděla
situaci, která mi přinesla potřebnou satisfakci. Na optometristu čekal
naondulovaný hoch s čivavou. Ulevilo se mi. Nebylo to proto, že jsem hnusná,
tlustá a poďobaná. Bylo to proto, že nejsem muž. Takže musím hledat dál. V létě
mě čeká návštěva endokrinologa, tak třeba ho moje hypofunkce štítné žlázy
okouzlí…
Paráda, první co jsem četl :-D
OdpovědětVymazatP.S. hodně štěstí v létě. Jen malá úvaha.. Kdo by šel studovat endokrinologii? Asi někdo koho zajímají věci, o kterých nikdo jiný neví a které máme ukryty hluboko v nás -> určitě ho dostaneš pokud mu naznačíš, že máš spoustu tajemství, která může odhalovat :-D
Jsem ráda, že pobavilo. Z komentáře je jasné, že jsem vyrůstala v bohaté inspirační základně :-D...
Vymazat